top of page
dakhabrakha

8.2022

DAKHA BRAKHA

LIGHT

2010 - World - music

Ukrajina - Překlad názvu je Dáš Dostaneš. Je to takovej krásnej etnickej chaos. Hodně to působí jako divadelní hudba, ale není se čemu divit, kapelu založil režisér avantgardního divadla.

Na to, jak málo prostředků používaj, vykouzlej neuvěřitelnou atmosféru. Skoro celá deska vlastně působí jako že se odehrává venku, když se pálí ohně při valpružině noci, kdy všechno, co se stane, s ránem zase zmizí. Kdy obyčejný lidi lákaj z různých důvodů na hudbu a ohně čarodějnice. A ty přicházej a tančej kolem ohňů v hypnóze, kterou tahle partička umí svojema monotónníma ženskýma vokálama vykouzlit dokonale.

Je to celý trochu magie.  

agaragar.jpg

T7.2022

AGAR AGAR

THE DOG AND THE FUTURE

2018 - Alternative

Francie - Agar je přírodní polysacharid s vysokou gelující schopností, který se vyrábí z červených mořských řas rodů Floridae a Gelidium. Používá se jako živné médium pro kultivaci mikroorganismů a rostlin. Taje při 96 °C a tuhne při 40 °C. Agar se používá také jako léčivý obvaz u domorodných kmenů.

Tahle deska je debut. Neuvěřitelnej. Za mě se snad ani nedá k ničemu přirovnat.  Italo-disco s galským rozmachem a surrealistickým vtipem pracuje hodně zajímavě i s námětem. Jedna skladba je napsána z pohledu psa, další zase byla údajně inspirována hrou The Sims a byla napsána z pohledu postavy Simíka, který si uvědomil, že je ve hře. Ten pocit lehký temnoty prostupuje celou desku.

Hiatus_edited.jpg

T36.2021 

HAIATUS KAIYOTE

TAWK TOMAHAWK

2013 - Wondercore (tak se profiluje samotná kapela)

Austálie - Žánrově to nejde zařadit. Samotný zařazení není důležitý, ale to že zařadit nejdou, je dokonalej popis jejich hudby. V New York Times psali, že hudba Hiatus Kaiyote ohýbá každý parametr. Je v tom hodně energie a každej z hudebníků jí do celku vkládá jindy a jinak. Celek ale funguje skvěle. Vzdáleně by mohli připomínat Jamiroquai. Je to taková schizofrenie. Když jí přijmete, tak vám v ní bude dobře. Jinak, no, je potřeba si je pustit.

Unomia.jpg

T35.2021 

HELIOS

UNOMIA

2004 - Electro/Ambiente

USA - přesněji nevím. První deska tohohle, v literatuře by se dalo říct grafomana, ale hudební ekvivalent mě nenapadá. Bylo mu asi jen 22 let, když jí vydal. Poslouchám jí, když nemám energii, protože když mi chybí, nechci jí dostávat z vnějšku. Je překrásně, vlastně až rozkošně líná. Trochu energie v tom je, ale jen co by se za tlukot srdce vešlo. Je to taková stratosférická hudební imprese. Jako Monetovo Východ slunce. Chvilku blaží a pak zase trochu děsí.

Neuvěřitelně silný.

T24 - T34
MISTROVSTVÍ SVĚTA V PROKRASTINACI

Brijean.jpg

T23.2021 

BRIJEAN

FEELINGS

2021 - Nu-Disco/Chillwave

California. Snová taneční hudba. Skutečně snová. Ta deska přesně odpovídá jejímu obalu. Stačí chvilku sledovat cover a ten pocit se dostaví. Totožnej jako z hudby samotný. Lehce se vlnit tady jde, ale hlavně sám se sebou, anebo v sobě. Temný sluneční brýle a i tak přivřený oči, veliký sluchátka, hodně chlupatej koberec, aby byla hudba cítit i přes nohy a pořádně to ohulit. Nalít si bílý víno a vlnit se v samotě pokoje. Anebo po kotníky v mořský vodě, horkej písek pod chodidlama a zapomenout na svět kolem sebe. Vnímat jen rytmus, melodii, vodu a slunce. Sůl ve vlasech, opálenou kůži. A snít.

Je to taková hypnotická devadesátková diskotéka, co dost připomíná Poolside a trochu 4 Hero, snad trošku i Stereolab.

Na pláž jako dělaný.

FFD.jpg

T22.2021 

FAT FREDDYS DROP

BASED ON A TRUE STORY

2005 - Reggae/Dub/Roots - je tam toho hodně

Nový Zéland. Já vlastně nevim, co je to za muziku. Vim jenom, že se mi to od prvního poslechu hrozně líbí. Je to léto zabalený do not. Léto, pohoda, nohy ve vodě, tráva. V tý ležim, koukam do nebe. Tu kouřim a maluju jí na nebe nový mraky. Pak se otočím na břicho a koukam, jak v ní v rytmu krátkejch reggae žesťů a kláves lezou píďalky. Vždycky natáhnout a smrsk, natáhnout a smrsk, natáhnout a smrsk. Snad ani nejde, aby u takový muziky člověku nebylo dobře

Lescop.jpg

T21.2021 

LESCOP

ECHO

2016 - New French Pop / Pop Noire

Francie. Ta hudba je jako z temnýho filmu. Umím si představit, že si pouštím ECHO v autě hodně nahlas na nějaký dlouhý rovný silnici. Není to dálnice, spíš periferie nějaký hodně velký metropole. Je tma, silnice je mírně oranžově osvětlená, a ty světla mě míjej až tvořej stroboskopickej efekt. Rytmus, melodie, rychlost auta, stroboskop, to všechno dohromady vytváří pocit sílící euforie jako při triumfu atleta, orgazmu nebo náboženským rituálu. Anebo je jenom symptomem psychiatrický poruchy. Jo ECHO by mohla být takovým symptomem.

Víc podobných symptomů!

Fontaines_edited.jpg

T20.2021 

FONTAINES D.C.

A HERO'S DEATH

2020 - Alternative, Post Punk

Irsko. Venku je vedro, máš sluchátka, nevnímáš čas, jen trochu prostor. Lidi jsou překážky, ale nevadí ti. Posloucháš přece A Hero's Death, pluješ kolem nich. Jedeš městem na skejtu, přivřený oči a cítíš se jak bůh. Tolik energie, tolik radosti a přitom to zní jako Joy Division. Trochu temno, trochu psycho, základní rocková sestava. Od začátku do konce to má hlavu i patu. Tohle si nejde neužívat.

CureForPain.jpg

T18.2021 

MORPHINE

CURE FOR PAIN

1993 - Indie Rock

USA. Srdcovka. Totální. Jen tři základní nástroje. Bicí, bariton saxofon a slide baskytara.Teda celý bez kytary. Rock bez kytary. A to když to posloucháte, jasně řeknete, kytarovka. No není. Je to snový. Úžasný. Temný. Texty vycházejí z beatníků. Žádnej prvoplán.

A teď ty kouzla. Zpěvák a frontman se jmenuje Mark Sandman. Kapela si v roce 1989, když vznikla, zvolila název podle Morfea, boha snů. Podle americkýho literárního šílence a mystika Neila Gaimana, který právě v roce 1989 začal s komixovou sérií Sandman, je Sandman jedním z rodiny Věčných, kteří se objevili na počátku věků, ještě než si lidé stvořili bohy. Sandman nebo taky Morfeus je prostě Sen. A Sen vypadá různě, podle toho, kdo se na něj dívá. A takový jsou i Morphine. Jsou skvělí, ale masovka z nich nikdy nebyla. Za mě dobře. Českej ekvivalent by mohl být snad jen Dunaj.

Hrozně bych je chtěl zase slyšet poprvé. 

MidiLidi.jpg

T17.2021 

MIDI LIDI

GIVE MASTERPIECE A CHANCE

2016 - Electro

Česko. Můžete mít blbej den, můžete mít blbej tejden, můžete mít úzkost nebo deprese, ze kterejch vás nevytáhnou pilule, meditace ani akupunktura. Když si ale pustíte tuhle desku, tak to všechno zmizí. Ne hned, ale postupně se v tý radosti a energii, co do vás Midi Lidi navalí, rozpustí všechny sračky světa. Je to veselý, je to hravý, je to sranda, je to chytrý. Je to prostě boží. A třeba taková dlouhá vytoužená cesta autem do slunné Itálie na dovolenou s celou rodinou a malejma dětma prolítne s mnohem menším počtem pokusů o defenestraci některého z členů posádky. Včetně autodefenestrace

cradletothe_1024x1024.jpg

T16. 2021 

SHIT ROBOT

FROM THE CRADLE TO THE RAVE

2010 - Electro Punk

Irsko. Hudbě z tohohle ostrova vůbec nerozumim. Nikdy mě neoslovila a na koncertech jsem si i po půlhodině vždycky myslel, že hraje pořád první písnička. Možná i proto se hrozně bavím představou, jak takovou partičku někdo pozval do Irský hospody na jejich tradiční craic. Když si tuhle desku pouštím, okamžitě zase hraju Prince of Persia anebo Bruce Lee na starým Comodore 64. Není to o nostalgii, ale o tý rozpixelovaný grafice pravěkejch her. A o doprovodný zvukový stopě. Jo, to je asi ono, často mi to připomíná zvukovou stopu víc než hudbu. Ale takovou stopu, se kterou někdo moc promyšleně pracuje a to i po textový stránce. Do prdele Robot je do prdele dobrej.

Naceva.jpg

T15. 2021 

NAČEVA

ZDIVOČELÝ KONĚ

2020 - Indie, Folk

Česko. Jak jinak u Načevy. A taky teskno. Taky jak jinak. Deska, která na naší scéně dlouho chyběla. A že chyběla člověk zjistí, až když nechybí. Najednou vidí tu dosud neviditelnou černou díru, která tu byla. Zase je to temný, melancholický, ztracený i nadějný. Jinak to snad ani nemůže být. Načeva tady totiž zhudebňuje spolu s bubenicí Markétou Pták a klávesákem Davidem Kabzanem, texty samizdatu od 60. do 80. let. Má to sílu. Trochu čarodějnej hlas Načevy a jen dva nástroje. Nic víc. Tedy až na nápaditost a atmosféru. Husí kůže drží jako po 5ti minutách v ledový sprše, jen s tím rozdílem, že tady utřete slzu, zavřete oči a s požitkem si to dáte ještě jednou.

Ansa Woar.jpg

T14. 2021 

VOODOO JÜRGENS 

ANSA WOAR

2016 - Indie, Cabaret

Rakousko. Vídeň. Opět :-). Pro mě objev týdne. Skutečně je znám jen týden a nemůžu se vynaposlouchat. Je to úchylný. Jestli jsem minule odkazoval v souvislosti s Buntspecht k Tiger Lillies, tak teď to platí skoro bez výhrad.  

Když je poslouchám a zavřu oči, ocitám se ve starým přesluhujícím cirkusu. Ale se vším všudy. S jeho veselostí i s jeho smutkem zakouslým pod kůži. Vidím hadí ženy v polohách, který chlapi tak rádi viděj, vidím monokly zápasníků, kterým se nepovedla nacvičená bitka, cítím koňskou moč v pilinách, ve kterých děti cirkusáků od rána do večera cvičí salta a přemety.

To všechno ale není tolik o hudbě jako například u Evelyn Evelyn, geniálním dark cabaretu, ale o projevu zpěváka Davida Öllerera. Bez něj ... Ne, to nemá ani smysl rozvádět.

Buntspecht.jpg

T13. 2021 

BUNTSPECHT

DRAUßEN IM KOPF

2019 - Indie

Rakousko. Schválně, jakou kapelu z Rakouska znáte? Takže němčina, zase.  Název v překladu znamená Strakapoud velký. Myslim, že se trefili, protože deska je tak rozmanitá, že by i strakapouda mohla připomínat. Je to jejich teprve druhý album a kapela je tak mladá, že o ní skoro mlčí i internet. Určitě mrkněte na jejich web. Přivedla mě na ně j__an__e, teprve předevčírem. Ostatně jako na spoustu další muziky. Díky za to.

Zpívá tady ženská s dost vychlastaným hlasem. Jenže on je to ve finále, podle toho co o nich jde vyčíst, kluk. Asi taky pije. Má to hrozně energie, každej nástroj je dobře slyšet, i když zvuk je jednodušší. Hodně věcí je takovej německej balkán, nebo až gipsy. Není to kulturní paradox? Ale nebojí se ani popu. Někdy to připomíná Tiger Lillies a někdy třeba až Kings of Convenience. Musej být parádní v klubu. Být princezna, protančím na nich střevíčky. A protože jsou z Vídně, asi nebude problém za nima zajet. Já rozhodně vyrazim.

LCD

T12. 2021 

LCD SOUNDSYSTEM

SOUND Of SILVER

2007 - Dance Punk

Hypnotický piano jede ve smyčkách v rychlostech, při kterých pianista nutně dostává křeče do prstů a předloktí. Bubeník po koncertě na kapačkách, ne-li už při něm. Zpěv místama připomíná noční směnu na psychiatrický klinice, včetně těch zvuků kolem. Ale to všechno dohromady lepí struktura a vývoj v takový kvalitě, jako by na desce spolupracoval i Dostojevskij. Je to jejich teprve druhé album, a hned nominace na Grammy.

Frontman, James Murphy, se ale jako starý punker zalekl komerčního úspěchu kapely a po 9ti letech ji zrušil. A než ji zase na doporučení Davida Bowieho rozjel, nutil například, díky své posedlosti zvukem, newyorskou přepravní společnost, aby změnili zvuk vydávaný turnikety metra na „nádhernou elektronickou symfonii". Neúspěšně samozřejmě.

Pošuk. Bezesporu. Tahle deska tomu odpovídá. Víc takových pošuků.

joan

T11. 2021 

JOAN AS A POLICE WOMAN

JOANTHOLOGY

Už ten cover je parádní. A docela podobná je i celá deska. Hudebně umí vyprávět, udržet napětí, i když občas je prostě docela obyčejná. Ale to není důvod, aby zapadla. I ve svý obyčejnosti je jiná. Je to hodně o atmosféře, kterou si s Joan chcete dovolit. Když jí k sobě nepustíte, nic vám neřekne. 

Je to zkušená a protřelá vokalistka, na koncertech spolupracovala třeba s Eltonem Johnem, Lou Reedem, Fan Modine a dalšími. Hrála na housle pro Antony and the Johnsons, dokonce na desce I am a Bird Now a Antony jí tady věnuje jeden duet. Některý její věci mi ho i trochu v pozadí připomínaj. 

Pro mě úplně aktuální objev. 

NadineShah

T10. 2021 

NADINE SHAH

HOLIDAY DESTINATION

2017 - Alt rock 

Anglie. Taky holka. Koukam, že sem dávam především ženskou scénu. Jenže Nadine je zase hrozně dobrá.

V roce 2018  byla tahle deska nominovaná na Mercury Prize s tím, že se jedná o nejpolitičtější věc za poslední roky. To samo o sobě může být i na prd, jenže já mam pocit, že si z toho všeho dělá i tak trochu srandu. A to mě baví. Tuhle desku  "Prázdninový cíl" udělala v době vrcholící uprchlický krize. Vůbec se toho nebojí. 

Lilies

T9. 2021 

MELANIE DE BIASIO

LILIES

2017 - Alternative 

Belgie. Ženská. Ale jaká. Silná a podmanivá. Temná, pomalá jako klasický sci-fi, ale ne depresivní. Je to hodně o zpěvu, výrazný basový lince a pianu. Bicí občas jako z Massive Attack, syrový a jednoduchý. 

Její zpěv se nepředvádí, nemá to za potřebí. A to šeptání zezadu. Mrazí. Chvilku jazz a pak už zase něco jinýho. Celý je to jednoduchý, ale to je jenom zdání. Komplexní promyšlená hudba. 

Archangelsk.jpg

T8. 2021 

ERIC TRUFFAZ

ARKHANGELSK

2007 - Jazz

Erik je Švýcar, ale jeho jazz to je Francie. Je to jazz, ale taky Nu-jazz, Jazz fusion i trochu Acid jazz. Je to složitý co, odpověď je na týhle desce. On sám hraje na trubku. Takovým tím nevtíravým, decentním a hodně přesvědčivým stylem, jako Miles Davis. Tahle deska nabízí víc, než jen klasickou jazzovou onanii, kdy se střídá jedno sólíčko za druhým. Nástroje totiž propojuje zpěv Eda Harcourta, nebo Christophe. A ty zpívaj stejně, jako Eric troubí. Je to jazz, kterýmu jde o celek, ne o frontmana a jeho prsení na úkor týmu. Je do skvělý. Rozhodně zážitek. 

Tchaikovsky.jpeg

T7. 2021 

Tchaikovsky/Myaskovsky

Violin Concertos

To těžko říct - Clasical

Tady se mi jedná hlavně o první koncert na desce. Především o úvodní větu Allegro moderato. Nejde to nikdy slyšet tak, jak to asi původně Peter pro svýho prvního interpreta zamýšlel, ale magickej Myaskovsky (+1950) skladbu posunul z romantismu do raný moderny. Je to neuvěřitelný. Skvěle to popíše moje nedávná korespondence s jednou kamarádkou.

Já: Ta skladba je absolutní. Představ si pod ní milování a nech se tou myšlenkou unášet přes celkou skladbu. Je v tom mazlení, vášeň, extáze, agrese, katarze. Je tam všecho. Zážitek. 

Ona: líbilo.zvláštní.chvíli se mi chtělo brečet.než jsem si stačila zvyknout na jeden pocit,už nebyl a byl jinej

To je přesný, je potřeba se do 1. věty ponořit, nasadit sluchátka, pustit si to dost nahlas a nechat sebou třást emocema, který vylezou. A že vylezou, toho se nebojte. Ale to erotický libreto, nebo spíš libretino :-) v tom hodně pomůže.

Ve Spotify to nehraje Repin

AllDieseGewalt.jpg

T6. 2021 

All diese Gewald

WELT IN KLAMMERN

2017 - Alternative

Němci. Němčina. Do týhle hudby dokonalá. Max Rieger a jeho hudební projekt. Přebasovaný bicí, snivá kytara v pozadí brousí základní smyčky, vývoj jako v severský krimi, trochu odpočinku uprostřed a pak, pak se zvyšuje napětí, vám roste tlak, vybouchnou stroboskopy a vy zjistíte, že tančíte v práci před kopírkou a kolegové čučí jako byste se zbláznili.

Naštěstí vás uklidní dvojka, Maria im blau a vy už budete navždy podvědomě pokukovat po všech Maruškách, který potkáte. Jo a drogy. Tahle deska si zaslouží buď amfetamin nebo extázi. Nebo radši obojí.

DezMona.jpg

T5. 2021 

DEZ MONA

HILFE KOMMT

2009 - Pop

Hodně výrazná basa, hodně výrazný piano. Vokály. Divný. Je to pop? Nevim. Je v tom hrozně emocí. Malinko to připomíná Antony and the Johnsons. 

Zpěvák zpívá jako o život a tady to vůbec nevadí. Většinou v hudbě platí, že míň je víc, ale Gregory Frathat ví svoje.V některých skladbách vůbec není poznat, že zpívá muž.

Na druhou stranu je to jediná jejich deska, která mě oslovila. 

A nebojte, i když jsou to Belgičani, zpívají anglicky.

UNasVGarazi_edited.jpg

T4. 2021 

TVRDÝ/HAVELKA

U NÁS V GARÁŽI

2014 - Minimal elektro alternative

Václav Havelka (Please The Trees) a Martin Tvrdý (Bonus). Covery předrevolučních (tedy před rokem 1989 :-)) věcí, který v podání T/H získávají úplně novej rozměr. Až tady jsem poprvý skutečně slyšel jak asi muselo být H.N.F., když složili text To svět se posral. Otevřeli jsme svý srdce a čekali s důvěrou, ale někdo nám do nich nasral. V tom punku jsem to nechytal, ale tady mě mrazí a mam slzy pokaždý, když to znovu slyšim.

Silná, hrozně povedená věc. 

http://vinyla.cz/cena/u-nas-v-garazi/

T3. 2021 

MICHELLE GUREVICH

NEW DECADENCE

2016 - TO NEUMIM POJMENOVAT, ŘÍKAJ LO-FI POP, SLOWCORE ROCK

Michelle. Neznam od ní špatný album. Nebo naopak, každá její deska je skvělá. Styl je pořád jeden, temná, smutná, silná skladba.  Natrefila na ní žena úplně náhodou v rádiu v autě. Hráli jí jako upoutávku na koncert v Praze. A my tam nebyli. Bylo by to asi jako na Tindersticks. Lehnout si spolu někam dozadu mimo lidi, ani nevidět na pódium, zavřít oči a sát atmosféru. Je skvělá.

T2. 2021 

BERTRAND BELIN

CAP WALLER

2015 - FRENCH POP

Tohle je hodně dobrý. Ale Bertrand to takhle skvěle umí minimálně od roku 2013. A nazvat jeho styl francouzským popem asi jde, ale není to úplně fér. Z popu rozhodně vystupuje, ale zároveň ho dost překračuje. Kam? To nevím. A je to jedno. Rozhodně někam, kde mu to skvěle sedí.

T1. 2021 

FATIMA YAMAHA

A GIRL BETWEEN TWO WORLS

2015 - ELEKTRO HYPNO

Deska, která ke mně přišla úplně náhodou. Tenhle styl mi není zrovna vlastní. Ale tady je tolik energie, že to nejde nemít rád. S touhle deskou můžete s radostí dokonce i utírat nádobí, nebo třeba vyběhnout na Říp, aniž si toho všimnete.

bottom of page